Články

Publikováno: 2024/2025
ISBN 978-80-7620-177-4 (online)

Využití průtokové cytometrie k odhalení ohrožení vzácných rostlin hybridizací
Use of flow cytometry to detect threats to rare plants by hybridization
Zdeněk Kaplan, Jindřich Chrtek, Marek Slovák, Jan Prančl, Tomáš Urfus

Abstrakt
Hybridizace je významný evoluční proces, který může generovat novou genetickou variabilitu nebo dokonce vznik nových druhů, ale na druhé straně přináší i četná rizika lokálním populacím. V případě ohrožených druhů může způsobit nebo urychlit oslabení až úplné vyhubení jejich populací. Včasná detekce kříženců proto může být pro záchranu ohrožených druhů klíčová. Na příkladu 11 rodů české a slovenské flóry analyzujeme výhody a omezení průtokové cytometrie jako metody k odhalení hybridizace v populacích ohrožených druhů rostlin. Doporučujeme, aby průtoková cytometrie byla zařazena mezi rutinní metody v ochraně přírody, zejména při zpracování záchranných programů ohrožených druhů a pro management ochranářsky významných lokalit.

Zásady sběru dat o cévnatých rostlinách v terénu a v herbářích pro účely druhové ochrany: průvodce pro začátečníky i pokročilé
Principles of recording data on vascular plants in the field and in herbaria for species conservation: a guide for beginners and advanced
Kateřina Šumberová, Zdeněk Kaplan, Jan Prančl, Jindřich Chrtek

Abstrakt
V příspěvku shrnujeme praktické tipy pro práci v herbářích a v terénu s cílem předat naše poznatky a zkušenosti získané během projektů mapování a taxonomických revizí taxonů cévnatých rostlin v České republice široké skupině profesionálních i amatérských botaniků a studentů botanických oborů. Kromě základů botanické práce (např. vybavení potřebné pro práci v terénu a v herbářích, metodika sběru, uchovávání a preparace vzorků rostlin) podrobně popisujeme také úskalí luštění a interpretace starých herbářových sched a práci s databázemi zaměřenými na uchovávání druhových dat, přičemž se věnujeme i odhalování a odstraňování různých chyb v datech. Zvláštní pozornost je věnována determinačně obtížným taxonům a taxonomicky komplikovaným rodům české flóry (často souhrnně označovaným pojmem „kritické taxony“), neboť mnohé z nich jsou důležitými indikátory ohrožených přírodních biotopů nebo mohou vykazovat silný, ale nepozorovaný úbytek.

Vliv neřízeného přikrmování na populaci sysla obecného a dopad regulačních opatření
The impact of uncontrolled supplementary feeding on a population of the European ground squirrel and the effects of regulatory measures
Irena Schneiderová, Jitka Matoušová, Jan Matějů

Abstrakt
Jednou z mála lokalit, kde u nás lze nalézt kolonii kriticky ohroženého sysla obecného v téměř přirozeném stepním prostředí, je EVL Radouč na okraji Mladé Boleslavi. Přibližně od roku 2010 zde dochází k tomu, že návštěvníci lokality sysly přikrmují, čímž u nich došlo ke snížení plachosti. Intenzivní nekontrolované přikrmování bylo pravděpodobně hlavním důvodem značného zvýšení početnosti syslů z odhadovaných 35 jedinců v roce 2010 až na 1500 jedinců v roce 2020. V roce 2021 začaly na lokalitě působit tzv. syslí hlídky, jejichž úkolem bylo přikrmování syslů, často naprosto nevhodnými potravinami, regulovat. V témže roce bylo z kolonie, která zjevně dosáhla extrémní populační hustoty, odebráno 80 jedinců, kteří byli přesunuti do jiných kolonií v České republice. V červnu v letech 2019 a 2021 až 2024 byly v intenzivně přikrmované části kolonie provedeny kontrolní odchyty syslů. Získaná data nám umožnila vyhodnotit některé charakteristiky dospělých jedinců v kolonii před a po zavedení regulace přikrmování a odběru jedinců. Celkem jsme za celé období odchytili 148 jedinců, minimální počet jedinců byl 22 v roce 2024 a maximální 41 v roce 2021. Na lokalitě byl ve všech letech odchycen jen malý podíl samců (7–35 %) a velký podíl samic, které nekojily mláďata. V roce 2022 bylo dokonce odchyceno více nekojících samic (57 %) než kojících. Následující rok 2023 byl pro rozmnožování naopak nejpříznivější a podíl nekojících samic byl ze všech sledovaných let nejnižší (19 %). Průměrná hmotnost byla za celé sledované období 300 gramů u samců, 289 gramů u nekojících samic a 257 gramů u kojících samic. Přikrmování mělo vliv především na hmotnost samců a nekojících samic. Obě uvedené skupiny měly po zavedení regulace přikrmování tendenci svou hmotnost snižovat, zatímco u kojících samic zůstala téměř nezměněná. Došlo tak k eliminaci nápadného rozdílu v hmotnosti kojících samic oproti nekojícím samicím a samcům. V roce 2019 měli samci v průměru 307 gramů, nekojící samice 314 gramů a kojící samice 265 gramů, zatímco v roce 2024 měli samci v průměru 267 gramů, nekojící samice 240 gramů a kojící samice 242 gramů. Tato studie přináší první hodnocení vlivu přikrmování lidmi na syslí kolonii a naznačuje, že zavedená regulační opatření by mohla pomoci uvést fungování kolonie do přirozenějšího stavu.

Obojživelníci a plazi vybraných maloplošných zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit na území Středočeského, Jihočeského a Plzeňského kraje
Amphibians and Reptiles of Selected Specially Protected Areas and Sites of Community Importance in the Central Bohemia, South Bohemia and Pilsen Regions
David Fischer

Abstrakt
V letech 2018–2023 proběhlo mapování výskytu obojživelníků a plazů ve 44 lokalitách na území Jihočeského, Středočeského a Plzeňského kraje. Jednalo se o lokality s různým stupněm územní ochrany nebo o navrhovaná zvláště chráněná území. Zastoupeny byly lokality málo dotčené antropogenními vlivy i lokality vzniklé v důsledku lidské činnosti, jako například vojenská cvičiště.
Na těchto lokalitách byly provedeny průzkumy obojživelníků a plazů dle jednotné metodiky. Cílem průzkumů bylo zjištění druhového spektra a odhad početnosti a vitality populací jednotlivých druhů. Zaznamenávány byly i faktory s negativními dopady na populace obojživelníků a plazů. Lokality byly rozděleny na základě svého charakteru do sedmi skupin – lesní biotopy, říční kaňony, říční nivy, vojenská cvičiště a lokality s podobným managementem, rybníky a umělé vodní nádrže, opuštěné lomy a ostatní biotopy. Pro jednotlivé skupiny lokalit byl vyhodnocen jejich význam z pohledu obojživelníků a plazů a stanovena míra jejich ohrožení. Pro všechny lokality byla navržena managementová opatření.
V rámci provedených průzkumů byl doložen výskyt celkem 15 druhů obojživelníků a 8 druhů plazů. Největší potenciál z pohledu obojživelníků měly přirozené říční nivy, vojenská cvičiště a lokality s podobným managementem, rybníky a další umělé vodní nádrže, mokřady a plochy s pestrou mozaikou stanovišť. Z pohledu plazů měly největší potenciál říční kaňony, říční nivy, vojenská cvičiště a opuštěné lomy. Mezi nejméně ohrožená stanoviště patří z pohledu obojživelníků i plazů lesní biotopy, přirozené říční nivy a říční kaňony. Nejohroženější jsou rybníky a ostatní vodní plochy a uměle vzniklá stanoviště, jako např. opuštěná vojenská cvičiště nebo opuštěné lomy. Nejčastější příčinou ohrožení je vysoká intenzita chovu ryb v rybnících, vysazování ryb do tůní a zatopených lomů, nevhodná zemědělská činnost a absence disturbančního managementu na opuštěných vojenských cvičištích nebo v opuštěných lomech. Lokálně může velký problém představovat i mortalita obojživelníků a plazů na komunikacích.

Vývoj populace vydry říční v České republice: celkové shrnutí a detailnější pohled na období 2017–2023
Development of the Eurasian Otter Population in the Czech Republic: an Overall Summary and Detailed Perspective of the 2017–2023 period.
Lukáš Poledník, Václav Beran, Kateřina Poledníková

Abstrakt
Vydra říční je původním druhem České republiky. Dle dostupných historických údajů byla vydra až do poloviny 19. století rozšířena na celém území České republiky. Ke změnám areálu i početnosti došlo postupně v průběhu druhé poloviny 19. a během 20. století. Jako hlavní příčiny poklesu populace jsou považovány: nadměrný lov, změny a degradace prostředí a znečištění toků z průmyslu a zemědělství. V 70. až 90. letech se vydry vyskytovaly pouze ve třech oddělených oblastech na 30 % území ČR. Mezi lety 1990 a 2016 postupně došlo k propojení tří několik desítek let oddělených populací a vydry se navrátily do všech povodí na území České republiky. Dle posledních dvou celorepublikových mapování v letech 2016 a 2021 je populace plošně rozšířena na celém území ČR. Detailnější pohled a meziroční srovnání však ukazují určitou dynamiku, která je v různých oblastech odlišná. Populace je stále zranitelná z důvodu existence významných rizikových faktorů, které ji ohrožují v současnosti. Mezi hlavní patří: nezákonný cílený lov, úhyny na silnicích, špatný stav a znečištění vodního prostředí.