Aktuality a akce

Hnízdí hlavně v severní Africe, Asii a jižních částech Evropy. „V České republice nehnízdí a je velmi vzácný,“ upozorňuje Michal Porteš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

V národní přírodní památce Lom ČSA a jejím okolí bylo zaznamenáno hned několik kusů orlíka krátkoprstého. „Většinou jde o dospívající jedince na potulce, ale pozorováni byli už také dospělí ptáci v hnízdní době. Orlíkovi krátkoprstému zřejmě vyhovuje především rozmanité prostředí lomu, kde se střídá pestrá mozaika stanovišť od otevřených ploch přes lesostepní porosty až po vzrostlý les. Lákavé jsou pro něj  i navazující skalní výchozy Krušných hor,“ přibližuje Porteš. 

Pestrost místní krajiny, kde převažuje bezlesí a roztroušené dřeviny, zůstala zachována díky rekultivaci území takzvanou ekologickou obnovou, s upřednostněním samovolných přírodních procesů. „Krajinný ráz lomu ČSA je v podmínkách České republiky velmi ojedinělý a orlíkovi může připomínat jeho domovskou krajinu stepí, čemuž nasvědčuje právě i jeho pravidelný výskyt v této lokalitě,“ vysvětluje Michal Porteš. 

Národní přírodní památka Lom ČSA vznikla v říjnu 2025 na ploše 12,3 čtverečních kilometrů. Zahrnuje část zbytkové jámy stávajícího lomu v Mostecké uhelné pánvi, včetně vznikajícího jezera. Představuje vůbec největší plochu v České republice, která byla po těžbě ponechána přirozeným přírodním procesům. Z původního území hnědouhelného velkolomu ČSA jde přibližně o jednu třetinu území.

Na místě bývalé těžební jámy se vytvořila pestrá mozaika stanovišť – od suchých stepí a erozních strží přes tůně a mokřady až po samovolně vznikající lesostep. Dnes hostí mimořádné množství vzácných živočichů i rostlin. Jen na nerekultivovaných částech bylo dosud zaznamenáno 269 zvláště chráněných druhů. Pro některé ptáky, například lindušku úhorní či bělořita šedého, představuje toto území zcela zásadní hnízdiště s podílem v řádu desítek procent na celkové české populaci.