null Bez podražce není pestrokřídlece, proto sečeme části hrází později

AOPK ČR, Správa CHKO Soutok

Bez podražce není pestrokřídlece, proto sečeme části hrází později

10. 6. 2026

Pestrobarevný motýl s jazykolamným jménem pestrokřídlec podražcový má své druhové jméno odvozeno od živné rostliny. Tedy té, kterou se živí jeho housenky. Ty nechtějí žádnou jinou, jen tuto, pro jiné druhy jedovatou rostlinu, která je i v jiných ohledech výjimečná.

Podražec křovištní je totiž jediný podražec, který roste v české přírodě (známá je u nás např. ještě popínavka podražec velkolistý pěstovaný v zahradách, který je původem ze Severní Ameriky).

Má zvláštní způsob opylování, kdy svým odérem připomínajícím mršinu láká opylovače z řad dvoukřídlého hmyzu do svých žlutých trubkovitých květů. Podrží si ho zpětnými chloupky, ty zvadnou až po řádném opylení, kdy dostanou na bliznu cizí pyl. Květ se svěsí, uvolní se cesta z trubky ven, a současně se vysype pyl z prašníků na nebohého opylovače, čímž se zajistí přenos do dalšího květu.

Podražec je celý jedovatý, obsahuje toxickou kyselinu aristolochovou, dříve využívanou v lidovém léčitelství, a alkaloid aristolochin. Kriticky ohrožený pestrokřídlec podražcový lepí svá vajíčka na spodní strany listů a housenky je spásají obvykle v květnu a červnu. Obsažené toxické látky tak zabudovávají do svého těla a stávají se pro predátory jedovatými.

Abychom o pestrokřídlece podražcového nepřišli, přizpůsobujeme mu péči o biotopy, kde roste podražec křovištní. Jde nejčastěji o hráze podél Moravy a Dyje, které necháváme séct později, až v době, kdy to pestrokřídleci neublíží. Spolupracujeme v tom s Povodím Moravy a také skauty ze střediska Svatopluk v Břeclavi, kterým tímto moc děkujeme! Místa, kde je porost v sečení vynechán až do července, budou označeny informační cedulkou.